Na horském kole bezpečně ve Wildkogel Areně
Správné chování MTB-cyklisty
Jízda na horském kole patří k nejhezčím aktivitám, které se v Salcbursku, plném hor, dají provozovat. Aby náš pohyb venku byl v souhladu s matičkou přírodou, je třeba dodržovat určitá pravidla pro ochranu zvířat a zeleně. Jen tak si budou moct z krásné přírody těšit i budoucí generace. Za to to přece stojí.
Nejdůležitější pravidla ...
- ... pro bezpečnou jízdu na horském kole
- Používání je povoleno od 1. května do 15. listopadu, a to pouze v následujících časech:
+ od 1. května do 31. srpna od 7:00 do 19:00 hod.
+ V září od 8 do 18 hodin
+ Od 1. října do 15. listopadu od 9 do 17 hodin. - Používejte pouze povolené a vyznačené trasy.
- Lesní cesty jsou provozními plochami. Počítejte s dřevem na vozovce, pasoucím se dobytkem a provozem vozidel. Připravte se také na přecházení zvěře.
- Věnujte zvýšenou pozornost motorovým vozidlům, chodcům, pasoucím se hospodářským zvířatům a zvěři, které je třeba dát přednost.
- Před slepými nebo nebezpečnými místy snižte rychlost.
- Jízda na kole je povolena pouze na vhodně vybavených jízdních kolech (definice jízdního kola podle StVO), která jsou vhodná pro danou trasu. Děti do 12 let, které jedou na kole, musí mít vhodné ochranné pomůcky v souladu s povinností nosit cyklistickou přilbu podle StVO.
- Používání je povoleno od 1. května do 15. listopadu, a to pouze v následujících časech:
Na kole ku zdraví
Jednou z nejčastějších příčin pádů a úrazů na kole je přecenění vlastních sil a dovedností. Toto neplatí jen po technické stránce, ale také po stránce výkonnostní. Jízda na kole je vytrvalostní sport, při kterém náhle po jednom strmém kopci mohou síly dojít. Proto je zde důležité myslet realisticky a odhadnout, na co člověk ještě stačí a kdy by už měl raději přestat. Lepší myslet dopředu než později litovat lehkomyslného rozhodnutí.
Pečlivě plánovat
Plánování a příprava a půl je hotovo. Protože potom už zbývá jen šlápnout do pedálů a užívat si cestu plnými doušky. Kudy vede stezka, jaké stěžejní úseky očekávat a jsou síly a dovednosti všech členů skupiny na stejné úrovni? Aby byl člověk schopný na tyto otázky zodpovědně odpovědět, je třeba si trasu pořádně nastudovat. Nejlépe pomocí map, různých popisů tras a zkušeností ostatních cyklistů. Online i offline. V neposlední řadě musíme myslet také na počasí a na to, že v horách se povětrnostní podmínky mohou velmi rychle změnit.
Proto: Lépe plánovanou trasu do posledního detailu dobře promyslet a pak být v pohodě.
Jen po vytyčených stezkách
Samozřejmě by se člověk chtěl po horách pohybovat svobodně a jet tam, kam ho kolo zavede. Ale i tady je pár pravidel, na které musí být dbáno. Jedním z nich je pohyb výhradně po již existujících stezkách a respektování soukromých pozemků a případných uzavírek. Nechceme přece narušit symbiózu živočichů a rostlin tím, že budeme jezdit po nevyznačených stezkách a nechat se vyhánět lesníky a právně se stíhat majiteli soukromých pozemků.
Kontrola kola
Před každou jízdou je třeba zkontrolovat: brzdy, kola a tlak v pneumatikách, odpružení a přehazovačku. Protože potom už je nezbytné se soustředit pouze na jízdu. I tak se ale může stát, že se na kole něco rozbije, proto se hodí mít s sebou malé kompaktní nářadí a potřeby na spravení píchlé duše. Aby člověk předešl případným poškozením kola, je doporučeno nechat kolo jednou za rok zkontrolovat v cykloservisu. Náš tip: po každé jízdě kolo umýt a ošetřit.
Plnohodnotné vybavení
Závisle na charakteristice plánované trasy je třeba myslet i na potřebné vybavení. Zde platí, vždy je lepší být vybavený víc než je třeba, než naopak. V žádném batohu cyklisty by neměl chybět tento OBSAH: teplé oblečení, oblečení do deště, nářadíčko, první pomoc, mobil, světlo, rukavice, brýle a samozřejmě jídlo a pití. Je doporučeno toto vybavení u všech členů skupiny zkontrolovat a případně doplnit.
Vždy s helmou
Helma je nezbytná součást cyklistické výbavy, o tom není třeba diskutovat. Jakmile člověk nasedne na kolo, měl by mít na hlavě zapnutou helmu. Ať už jede nahoru či dolů. Jelikož často stačí uvolněný kámen nebo kluzký kořen a člověk letí z kola. Pro velice obezřetné cyklisty je na trhu široká nabídka chráničů pro jźdu na horském kole.
Chodci mají přednost
Jakmile se na stezce objeví pěší turisté, je třeba brát na ně ohled a automaticky přizpůsobit jízdu dané situaci. Nejde tady jen o to pěší turisty neohrozit, ale o jistý respekt. Nechceme přece, aby ostatní lidé nenáviděli bikery. Nejlépe za včasu oznámit, že jedeme, zpomalit a kdo si troufá - i pozdravit. Pak není přece důvod, aby byli bikeři nenáviděni. Zpravidla by se mělo pěším stezkám plným turistů nejlépe vyhnout.
Tempo pod kontrolou
V rychlosti člověk často ztratí ponětí o okolním světě. Tempo by však vždy mělo odpovídat dané situaci a dovednostem cyklisty. Protože jízda s očima na šťopkách a rukama na brzdám může včas zabránit případné nehodě.
Nezanechat nic za sebou
Bikeři jsou v přírodě na návštěvě. na to by se nikdy nemělo zapomínat. Z tohoto důvodu se vyvarují vyhazování odpadků kolem sebe a zbytečného hluku v lese, aby nerušili ostatní živočichy. Není na škodu brzdit pozvolna bez driftů a tím zamezit erozi půdy a poničení tratí a stezek.
Ohled na zvířata
Last but not least, v neposlední řadě je třeba v dbát na následující: Bikeři pohybující se v přírodě by měli brát ohled na zvířata a nerušit jejich životy. Z tohoto důvodu jezdíme jen za denního světla, abychom snížili jakékoliv možné narušení jejich života. Pokud by bylo přiblížení ke zvířeti nevyhnutelné, tak pak jen v rychlosti chůze. Po vyjetí z chovné louky je třeba za sebou vrátka zase zavřít.